Všeobecné stručné informace

ALLKAMPF-JITSU

    ALLKAMPF-JITSU bylo sestaveno velmistrem Shihanem Jakobem Beckem (10. Dan Allkampf-Jitsu, 10. Dan Jiu-Jitsu, 9. Dan Taekwon-Do, 7. Dan Bo-Jitsu, 7. Dan Budo-Do, 3. Dan Judo) v roce 1968. Už z názvu je zřejmé, že jde o univerzální bojový styl v tvrdém provedení. Ve světě se setkáváme se zkratkou AKJ.

Do České republiky se dostal díky Renshimu Martinovi Matoušovi (4. Dan Allkampf-Jitsu , 1. Dan Jiu-Jitsu , 1. Dan Karate JKA , 1. Dan Nahkampf-Jitsu) v roce ????.

    Tato sebeobrana je využitelná v policejních, armádních a speciálních jednotkách. Je však přístupná i široké veřejnosti. AKJ je sestaveno z bojových umění jako je Taekwon-Do, Karate, Judo, Jiu-Jitsu a Aikido. Vybrané policejní a speciální jednotky mohou také absolvovat doplňující výcvik Nahkampf (rangers výcvik), při kterém je prověřována především fyzická a psychická kondice. Výcvik spočívá v dopravení se za ztížených podmínek (plavání v oblečení, běh, jízda na kole) na určité místo, kde probíhá vlastní boj (základní techniky AKJ + randori proti dvěma útočníkům). To se však týká pouze těchto jednotek.

    Systém obsahuje tvrdé a nekompromisní likvidační techniky, pro zvládnutí je třeba zvláštní výchovy cvičenců. V AKJ  se ale samozřejmě bere ohled na fyzickou zdatnost cvičenců. Výuka systému AKJ je vhodná pro muže i ženy všech věkových kategorií. Za spodní hranici se zpravidla považuje 6 let, horní hranice je omezena pouze fyzickými a duševními schopnostmi jedince.
    Tento systém se stále rozvíjí. V současné době obsahuje přes 330 základních obranných technik, tři formy- kombinace (kihon) a deset kata. Základní techniky obsahují obranu proti úderům, kopům, hodům a škrcení, proti zbraním: nůž, krátká tyč, dlouhá tyč, pistole. Systém obsahuje také obranu s pomocí zbraní hanbo a tonfa.
    Allkampf-Jitsu lze zařadit mezi tvrdé, jangové styly, kde převládají dynamické pohyby, tvrdé údery a kopy, překvapivé šokové údery na citlivá místa, bolestivé páčení kloubů, rychlé porazy a techniky bezpečného znehybnění a odvedení útočníka. Jednotlivé techniky jsou oproštěny stylového balastu, jsou strohé až jednoduché, obsahují však základní princip technik stylu, ze kterého byly použity. Tato hrubá účinnost technik vychází z výcviku policie, kde není čas na několikaletý výcvik a kde jsou techniky zjednodušeny tak, aby byly funkční, rychle pochopitelné a naučitelné. Z tohoto důvodu není Allkampf-Jitsu na pohled tak krásné jako některé bojové umění, např. Aikido, ale je hned od prvních technik velmi účinné, o čemž se přesvědčilo již mnoho našich žáků a hlavně jejich soupeřů. Pro rozvoj celkové osobnosti jsou do výcviku zařazeny i techniky a formy tréninku, které nesledují pouze likvidaci útočníka, ale slouží k uvědomění si vlastní rovnováhy k rozvoji vnitřní energie nebo k přípravě na nové, složitější principy boje. Zde je třeba si uvědomit, že Allkampf-Jitsu má svůj vnitřní řád a motivaci provádění technik a nelze z něj dělat karate nebo judo, to by bylo nepochopení všeho.
    Již podle prvních postojů a pohybů bojovníka lze většinou poznat, jaký styl cvičí. Nejvíce rozpoznatelné jsou různé styly Kung-fu, které napodobují pohyby zvířat, ale poznáte i bojový střeh Karatisty, Judisty, kick boxera, ale i hospodského rváče. Řekl bych, že žáci Allkampf-Jitsu nemají charakteristický postoj, blíží se však nejvíce úderovým stylům Karate či Taekwondo. Toto je způsobeno tím, že u nás nejde o stylovou přesnost, ale o účinné odražení útočníka všemi prostředky s maximálním využitím svých osobních dispozic. Takže postupem času, jak procházíte výcvikem a zdokonalujete se, tak si přizpůsobujete techniky Vašim tělesným dispozicím a styl boje svým duševním vlastnostem. Někdo bude preferovat spíše boj ve stoji s údery a kopy, jiný radši bojuje v úchopu na krátkou vzdálenost či na zemi. To znamená, že každý si může vybrat určitý okruh technik, který bude v boji preferovat a který je pro něj nejvýhodnější.

Volný překlad Allkampf-Jitsu: Ze všech bojových umění.
ALL v japonštině : ZEN, v češtině : VŠE
KAMPF v japonštině : SEN, v češtině : BOJ
JITSU (v japonštině zní stejně), v češtině : UMĚNÍ